VIDEO: Přistání 2021

14. 10. 2021 Jakub Vrána

Top 25 nejzajímavějších přistání sezóny 2021

Přistání nahoře na Staňkovce je při silnějším větru pochopitelně turbulentní.

Mezi gajblem a startem na Řevničově jsem to vzal mezi stromy a jeden nechtěně „pohladil“.

Na Karlíku jsem se trefil na jediný trávníček široko daleko.

Nahoře na Cukráku se při silnějším větru snažím přistávat co nejdál, ale stejně to tam bývá turbulentní.

Na Řevničově jsem jednou nepřeletěl ani spodní křoví a nestočil to včas na svah.

Když mám na přistání klid, tak si předem vyberu místo, na které se chci trefit. Na Idru jsem se dotkl terče i na půjčeném křídle.

Po neúspěšné záchraně nad údolím jsem si vybral pěknou louku ve svahu. Až na poslední chvíli jsem uviděl drát, který přes ni vede. Křídlo skončilo na sušáku.

Na Oblíku jsem několikrát přistával do svahu, jednou jsem si ale nepohlídal, kam se mi složí křídlo.

Na Idru jsem při přistání nahoře čekal, že mě to trochu víc zvedne. Nakonec jsem byl rád, že jsem se z prudkého svahu neskutálel.

Na Tenerife jsem přistál u motokár a šel si se synkem zajezdit.

Na Řevničově jsem v listopadu vydržel až do občanského soumraku.

Na Koukolce foukalo hodně z boku a nevymyslel jsem nic lepšího, než to posadit mezi rybníky a řeku.

Na Tenerife jsem několikrát přistál přímo u hotelu, kde jsem bydlel.

Na Lijaku jsem si půjčil křídlo vyšší kategorie, na kterém jsem byl na maximálním zatížení, a kvůli protočenému popruhu s ním přistál nahoře.

Po přeletu z Zell am See jsem si vybral krásnou velkou louku, ale až nízko nad zemí zjistil, že je celá podmáčená. Zapíchl jsem to proto na cestu vedle.

Na Tenerife jsem si vybral pěkné místo na přistání, ale pak ho po větru trochu přeletěl a už bych se nevrátil zpátky, tak jsem musel zaimprovizovat.

Na konci hrany na Řevničově jsem nepřeletěl vysoké stromy a musel přistát před nimi.

Na Cukráku jsem přistál do sněhu, křídlo složil bokem a vyfotil. Synkovy spolužáky jsem pak nechal hádat, kde se tam stopy vzaly.

Na Řevničově mi to zpátky na start vyšlo jen tak tak.

Na Cukráku jsem si nenechal rezervu nad domy, takže když jsem na poslední chvíli uviděl ještě jedny dráty, tak mi nezbylo nic jiného, než je zkusit přeletět.

Při letu z Kozákova jsem se pěkně trefil na louku v údolí vedle kolejí, ke které jsem přilétal po větru.

U Los Gigantes na Tenerife jsem špatně vyhodnotil směr větru a dostal se do údolí s prudkými poryvy a turbulencemi. Kousek nad zemí jsem včas nezrušil křídlo a pak byl rád, že je za plotem ještě sušák na prádlo.

Na Řevničově jsem to zapíchl do průseku.

Při letu z Kozákova jsem výrazně přecenil své schopnosti a na malou louku ve vesnici se málem nevešel. Křídlo mi kousek před silnicí hodně vyplavalo a dopad jsem neustál.

V Bassanu jsem vyklesal do míst, kde se nedalo moc přistát. Přes pěknou louku ve svahu vedl ještě jeden drát, který jsem uviděl až nízko. Nakonec jsem prudkou zatáčkou nabral rychlost a vyplaval proti svahu.

Mých dalších 230 letošních přistání bylo celkem obyčejných.

Programátor. Paraglidista od roku 2019.