VIDEO: Nej 2021

28. 10. 2021 Jakub Vrána

Top 30 nejzajímavějších momentů sezóny

Při posledním přeskoku v Greifenburgu se nejspíš potkala údolka se základním větrem a kousek před koncem mi to klaplo. Na svah jsem se i tak napojil a trojúhelník uzavřel.

Šnajby nám na SIV dal zdánlivě jednoduchý úkol – udělat dvě protisměrné 360, ale na čas. Měl jsem radost, když se mi to povedlo.

V Lijaku jsem odstartoval s kravatou. Zkoušel jsem brzdu, stabilo, pak negativku, ale nakonec jsem s tím vytočil a vyndal to až stabilem po klapnutí křídla.

V Bassanu jsem chtěl letět s Jančou, ale ta mi bohužel uletěla. Tak mi pak aspoň fandila.

V Kössenu jsem se na půjčeném křídle chtěl vrátit co nejblíž k lanovce, abych ho mohl včas vrátit. Proletěl jsem u toho nízko nad zemí a uletěl skoro další kilometr.

V Lijaku jsem včas přestal točit a vydal se ke kraji mraku. Na speedu jsem pak stoupal snad nejdýl, co se mi kdy stalo.

Většinu sezóny jsem odlítal na Summitu.

V Greifenburgu jsem dosvahoval k velké šikmé skále, u které se dal točit parádní stoupák.

Na Cukráku jsem si přetáhl křídlo a zmateným mácháním ručičkama jsem si ho uvedl do deep stallu.

V Bassanu jsem si při přeletu našel čas si zblízka prohlídnout památník.

Při klidné podvečerní svahůvce na Cukráku jsem nahrál vzkaz svým fanouškům.

V Lijaku jsem si troufl nad náhorní plošinu za hranou, kde jsem našel parádní stoupák, který jsem ani nemusel dostřeďovat.

Při odletu z Cukráku měly jednotlivé masy vzduchu různou vlhkost, takže se dalo vytočit až nad základny. Vedle mraku jsem pak pěkně dlouho letěl.

Kromě lítání mám vlastně už jen jeden koníček – motokáry. Na Tenerife se mi to podařilo dostat do jednoho záběru.

Při návratu před hranu na Cukráku mi to na plném speedu klaplo. Má reakce mě v zásadě potěšila.

Na SIV si pro mě Šnajby nachystal pár překvapení, mj. i figuru Crazy chicken.

Při lítání po SIV jsem si ji zkusil i sám, ale moc se nepovedla. Kravatu jsem vyřešil negativkou.

V Lijaku jsem během tří dní doletěl třikrát k anténám na konci hrany a dvakrát vyhnil na posledním přeskoku. Poslední den se konečně zadařilo.

Přeskok vyžadoval hodně trpělivosti i odvahy.

Na SIV jsem si vyzkoušel fullstall z rotace v negativce. Přesně proto si chci fullstall pořádně natrénovat – jako výjezd z neletových konfigurací křídla.

Při točení ve více lidech většinou skončím kousek za pilotem přede mnou. V Bassanu mi tandem-pilot ukázal, jak se točí malé kroužky. Měl jsem co dělat, abych mu stačil.

V Praze se mi podařilo doletět až k Lochkovskému tunelu. Podle XContestu se to povedlo jen dvěma paraglidistům, mně navíc ne z blízké Staňkovky, ale z o pět kilometrů vzdálenějšího Karlíka.

Miluji ten pohled, když letím na kraji mraku, přede mnou se dělá chmurka a já se rozhoduji, jestli ji proletět, nebo už radši obletět.

Když se pořádně soustředím, tak už mi pomalu začínají jít i wingovery.

Na Rané jsem odstartoval jako první a ostatním dělal chrousta. Ze země na mě někdo zavolal a teprve později jsem se dozvěděl, že to byl samotný král Karel. O chvíli později už jsme spolu točili stoupák. Ten den jsem měl víc štěstí a přeletěl jsem ho, z čehož bylo velké pozdvižení.

Když netočím, tak většinou vidím i notifikace zpráv, které píšou ostatní piloti do skupin. Někdy na ně mám zapotřebí i reagovat.

Se Šnajbym jsem se na SIV domluvil, že mi kdykoliv během letu může říct „fullstall teď“. Jednou mi ruce sjely pod zadek, ještě než stihl doříct slovo fullstall.

Kontrast šedého mraku a sytě modrozeleného pozadí v Greifenburgu mě uchvátil.

Na Tenerife jsem neodhadl směr větru a zaletěl do velmi turbulentního údolí. Letěl jsem jen s půlkou speedu, ale i tak byl klapanec pěkně ostrý.

V Kössenu jsem v chmurce za jiným pilotem viděl vzdušný vír, který vzniká za křídlem.

Programátor. Paraglidista od roku 2019.