VIDEO: Čerťák, Keblice: na mě těžké

3. 3. 2022 Jakub Vrána
30.5.2020 Čerťák, Keblice – 8 km, silný vítr

Na mě moc těžké.

Na Čerťáku má foukat 5 m/s a nárazy až 12, ale v poledne sonda ukazuje lítatelné hodnoty, tak vyrážím. Většina lidí je dnes na Rané, kde je Hike&Fly, a můj nejčastější parťák na Čerťáku Honza Kotera dal dnes přednost rodině, tak jsem tu sám.

Startuji tentokrát v pohodě a ve větru kolem 4-5 m/s se dobře svahuje. Jde to dost z východu, takže se někdy držím z pravé strany startovní skály. Většinou se mi daří držet dobrou výšku kolem 100 m nad startem, jen párkrát klesnu pod úroveň startu. Stoupáky se mi ale točit nedaří. Chodí dvojkové, trojkové, ale vždycky udělám dvě otočky a jsem z toho venku. Netuším, jestli jsem vypadl po větru nebo proti větru, snažím se hledat vepředu, vzadu i na stranách, ale nenajdu už buď nic nebo jen nějakou nulku. Zkouším i skálu vepředu, která často dává, orientuji se podle ptáků (vlaštovky lovící ve stoupáku mouchy i skupinu kroužících dravců), ale nepomáhá nic. I Thermal Assistant je dnes k ničemu, stoupáky ustupující jinou rychlostí než základní vítr ho (i mě) slušně matou.

Teprve po hodině a půl, kdy už zvolna přemýšlím o přistání, chytám dvojkový stoupák do 1200 m. Nahoře už je vzduch přeci jen klidnější, stoupák se mi konečně daří točit, ale nakonec z něj stejně vypadávám. Na odlet to není, tak se vracím zpátky před kopec. Ani mi to dnes není líto – když jsem viděl tmavé mraky, tak by to nahoře byl asi taky pěkný boj. Mraky pak sice odfoukl vítr, to ale ještě neznamená, že nemůžou vzniknout nové.

Protože fouká víc, tak na přistání letím až hodně dozadu. Vzduch je dnes nezvykle klidný – na Čerťáku to vždycky cestou na přistání dost háže, ale dnes ne. Turbulenci schytám až kousek nad zemí, takže přistání moc ladné není. Možná byl její zdroj lesík, za kterým jsem přistával, příště už k němu radši nepoletím.

Jak je všechno relativní – ve středu jsem tady uletěl 26 km a nebyl jsem spokojen. Dnes jsem neuletěl nic a mám mnohem lepší pocit. Sžil jsem se s tímhle trochu divočejším vzduchem a každou půl hodinu jsem cítil, jak si v něm trošičku víc věřím. Nakonec jsem i vytočil, čemuž jsem pak už ani moc nevěřil. Pro získávání zkušeností byl dnešek skvělý!

Keblice cestou domů.

Na Čerťáku jsem přistál celkem brzo a znovu už se mi tam letět nechce, tak se cestou domů ještě stavuji na Keblicích, kde to dnes vzhledem k silnějšímu SV větru doporučoval MeteoAlarm.

Fouká na komoru a vítr je dost silný na to, aby se na téhle hrance dalo udržet, tak do toho jdu. Při prvním startu mě to zvedne nad pole, tak při druhém pokusu poprvé v životě zkouším držet Céčka až do zvednutí křídla nad hlavu a v tomhle větru to je lepší. Trochu se štěstím se mi daří odlepit a s půlkou speedu se prosadit před hranu. Pak už to je dobré, daří se mi držet mezi 20 a 50 metry nad startem. Udělám si výlet doprava i doleva, nejlíp to ale nosí u startu, kam se chodím zachraňovat.

Je tady hezká příroda – vidím nejmíň čtyři srnky, se dvěma na sebe dlouho koukáme. Ve vzduchu je racek, kde se tady bere?

Průběžně přemýšlím, kde by se asi tak dalo přistát – start je hodně prudký, tam by to moc dobře nešlo. Nějaké louky v okolí nejsou moc velké a navíc jsou ve svahu. Asi by to šlo na cestě u auta, ale bude tam trochu turbulence a za cestou jsou dráty vysokého napětí. Nejbezpečnější možnost je dole na poli. Najednou vítr zeslabuje a mě dochází, že místo na přistání musím vybrat hned teď. Vybírám si rozmezí tří polí a krásně se na něj trefuji. Se svými přistáními jsem obvykle spokojen. Vybírám si dobrá místa a proti větru se na ně trefuji.

Nahoru se dostanu kolem posedu, podél kterého vede pěšinka nahoru i dolů.

Příjemné zpestření dne! Když bych měl takovouhle hranku za domem, tak bych tam byl asi často, ale vzhledem ke vzdálenosti si už vždycky spíš zajedu na Čerťák.

Programátor. Paraglidista od roku 2019.